Mám jen jednu jedinou seminární práci, a to na úvod do germanistiky. Vybrat si jednu kapitolu z Černého Dějin lingvistiky (je to opravdu obsáhlé, nikdo jiný nic podobného v ČR nevydal) a porovnat ji s jinou kapitolou zabývající se víceméně tím samým z jakékoliv jiné knihy. Abych si mohla vybrat téma, usoudila jsem, že si celé Dějiny lingvistiky přečtu - to abych věděla, co se pod těmi záludnými názvy skrývá, o čem to je a jestli je to alespoň trochu pochopitelné. Protože samotné názvy kapitol vám neřeknou vůbec nic.
A tak jsem ve volných chvílích nedělala posledních čtvrnáct dní nic jiného, než že jsem četla ty Dějiny lingvistiky. Ze začátku to bylo nadějně hezké, pak horší a horší, ale stále jsem to četla celé a chápala. Pak to dosáhlo svého příšerného vrcholu (když se to začalo moc přibližovat matematice nebo se z toho stala encyklopedie), to jsem si vždy přečetla jen úvod a závěr kapitoly, abych věděla, o čem to je, ale podrobnosti jsem přeskočila, případně si přečetla odstavec, dva, když se to jevilo jako zajímavé.
Jen minimum lidí to udělalo jako já a mé spolužačky, se kterými se vídám víc, na mě koukají jako na blázna... Už zas! A to jsem si myslela, že jsem se toho zbavila. Oh well... ale přeci si nemůžu vybrat téma seminární práce bez toho, abych věděla, o čem to je a jestli tomu aspoň maličko rozumím! No ne? Zvlášť, když to téma chtějí znát příští pátek.
Navíc mi ta knížka dala hrozně moc. Když teď něco bereme, je mi to o hodně jasnější, než kdybych si to v té knize nepřečetla. Když nám o něčem pošlou jen zhuštěné poznámky, vím, o čem je řeč - jinak bych na to koukala s prázdným výrazem a bublinou "WTF?".
Taky mě fascinuje, jak jedna slečna i jednoduché teorie považuje za zbytečné a těžké, a prý klade důraz jen na praxi... to by mě zajímalo, co pak na té škole dělá, když ani neví, co je to "filologie". A to to studuje. Ehm.
Ne že bych dávala přednost teorii, to ani ne, ale pokud zjistím, že v jazyce něco, co jsem odkoukala a naučila se používat jak ve škole, tak hlavně citem a odkoukáním v mém případě, je vážně řízeno nějakým pravidlem a že to není jen mé zdání, ale že to tak vážně funguje... Mě to fascinuje! Kdybych se chtěla angličtině věnovat jen z praktického hlediska, nemusím vůbec nic studovat a můžu se rovnou přestěhovat do Londýna.

Nicméně... mám téma! Kapitoly se zhoršovaly a zhoršovaly, ale téměř na konci knihy je kapitola (dvě minikapitoly) o bilingvismu. *_* Mám téma! Konečně jsem tam našla něco, o čem budu moct něco napsat. Kdyby toho nebylo, asi bych zůstala u úvodních kapitol o písmu apod.
A navíc v pátek chce jen téma, nechce znát naši druhou knihu... takže se ani do pátku nemusím hnát za jednou knihou a můžu zvolnit a věnovat se ostatním věcem.

Hurá!
A ještě že znám lidi, kteří mi rozumí. Jinak bych se už vážně cítila jako blázen. :D